Celostní medicína
A nenamítejme, že mnohý z nás není osobnost a že mnohý z nás nezná žádné normy. Není tomu tak. A právě ten souboj mezi naším tělem a souborem našich morálního hodnot je zdrojem možná i všech našich chorob.
Zopakuji jen to, že tento přístup vychází již ze svatého Pavla, který ve svých epištolách píše o tomto souboji našeho těla a naší duše, jak on nazývá tento soubor morálních hodnot. V devatenáctém století toto znovu objevil Sigmund Freud, který mluví o tom stejném, ale svou osobu nazývá „EGO“ (tedy JÁ), svoje tělo nazývá „ID“ (to je to TĚLESNÉ VE MNĚ) a soubor našich norem nazývá „SUPEREGO“.
Poslední dobou se množí stavy pacientů, kdy obtíže nekorelují s objektivním nálezem. To bylo odjakživa, ale dnes tento problém v medicíně narůstá. Funkční onemocnění je pro praktického lékaře odlišitelné od onemocnění organického, pokud má již hojně zkušeností s léčbou a pokud se lékař umí ptát.
Když jsem vstupoval do medicínské praxe, měl lékař u svých pacientů většinou autoritu a pacient to většinou přijal, že jeho obtíže odezní, nebo dostal diazepam a obtíže časem pominuly, nebo se složitě vyšetřoval a nic se nenašlo. To bylo pro pacienta potupné, protože pokud naléhal na další léčení, byl odeslán k psychiatrovi. Ten si většinou s pacientem nevěděl rady a tak praktickému lékaři napsal, že pacient je z hlediska psychiatrického zdráv. A v ten okamžik pacient vyrukoval s tím, že jej lékaři považují za simulanta, což bylo pro něj taktéž potupné. Psychoanalýza se za komunistů nepěstovala, protože byla považována, stejně jako náboženství, pro komunistický režim za rizikovou.
Dnes tedy těchto pacientů přibývá a stav je navíc komplikován tím, že se našim politikům podařilo dehonestovat a znedůvěryhodnit lékaře ve společnosti. Tím se ztrácí základní předpoklad úspěšné léčby, kterým je důvěra pacienta ve svého lékaře. Umění medicíny je tedy u těchto pacientů nepoužitelné. Navíc, oni nepřicházejí se svými obtížemi, ale s tím, že ví, co jim je, a diktují si různá vyšetření a léky. Takovéto pohrdání praxí lékaře je pro ně ošidné.
A tak se často stane, že pacient přináší šest odborných nálezů za desetitisíce korun s negativním nálezem, že z odborného hlediska je zdráv, a jen pokorně špitne, že ho to ale doopravdy bolí. Několikrát jsem takovému pacientovi pomohl v ordinaci praktického lékaře, pokud předtím mojí zvláštní odborností pohrdnul a pokud ji mezi specialisty nehledal. Ale všichni dobře víme, že se nám množí funkční stavy krutých obtíží, kterým objektivní nález neodpovídá. Co s tím?
Klasická školní medicína je v koncích a pacienti se obracejí na alternativní léčitele, kteří dokáží mobilizovat v člověku hojivé síly a přemoci síly destruktivní, čímž většinou dočasně, ale někdy i trvale dokáží pacientovi pomoci. Nebudeme se zabývat mechanismem účinku alternativních léčitelů, ale je naprosto nezpochybnitelné, že u funkčních onemocnění bývají často úspěšní. A vůbec není třeba hledat jakoukoliv magii v jejich léčení.
A klasická školní medicína si s funkčním onemocněním není schopna poradit? Ale, ano. Léčení je však časově i finančně náročné a pojišťovny ho nehradí. Definitivní vyléčení je možné cestou psychoanalýzy, cestou hledání podmíněných spojení v mozku vzniklých od narození v průběhu života, jejichž vykutáním se podaří zdravotní stav pacienta stabilizovat nebo dokonce pacienta zcela vyléčit.
Jako příklad nám může sloužit snadno pochopitelný a srozumitelný konflikt z dětství. Sedmileté dítko má jít do školy. Píší test. A dítko se na něj necítí. A tak rodičům sdělí, že ho bolí bříško. Tím musí jít dítko k lékaři a nemůže jít do školy psát test. Zde může vzniknout podmíněné spojení jako precedens řešení stresové situace. Mám stres, bolí mne břicho. Pokud dítko před psaním testu neuchrání bolest bříška, tělo dítka si poradí. Bude bez příčiny zvracet nebo omdlévat. Takovéto řešení stresové situace se u dítka fixuje a máme zaděláno na zažívací obtíže v dospělosti bez jakéhokoliv anatomického podkladu. Stres jako příčina obtíží může být vytěsněn a máme tu zažívací obtíže dospělého člověka bez zjevné příčiny. To je příklad vzniku funkčního onemocnění jako výsledek konfliktu dítěte se společností.
A vrátíme se k úvodu. Funkční obtíže nevznikají jen z konfliktu společenského. Příčinou může být i konflikt intrapersonální, konflikt mezi ID a SUPEREGO, konflikt mezi naším tělem a jeho potřebami s morálními normami získávanými od dětství. Znám člověka, který se ve svém ranném dětství zasvětil Bohu a dobrovolně se rozhodnul pro celibát. Puberta s ním mocně zacloumala, uvědomil si svůj handicap a původní slib se propadl do podvědomí. Nebudeme si klást otázku mechanismu intrapersonálního konfliktu. Přeskočíme rovnou do pozdního věku, kdy žil ve spořádané rodině a náhle se zamiloval do cizí ženy až do morku kostí. Ale tu ženu nezískal a jeho tělo se mu začalo mstít, začalo ho trápit nejrůznějšími obtížemi, že jeho praktický lékař hledal rakovinu tlustého střeva, rakovinu žaludku, rakovinu plic, rakovinu konečníku, rakovinu hltanu a nález vždy negativní. Dokonce došlo i k částečnému výhřezu meziobratlové ploténky. Člověk na odepsání. A najednou přišel a byl zdráv. Jako mávnutím proutku. Tělo ho přestalo trápit. Zbavil se svojí plané zamilovanosti.
Rád uvádím případ, kdy pacienta lékaři otevřeli, našli rozsáhlý nádor, nepřicházela možnost vyoperování celého nádoru, tak provedli jen odlehčující operaci a pacienta zašili i s nádorem. Jsa ženatý se zamiloval do jiné ženy, svoji ženu časem pohřbil a novou ženu po letech pojal za manželku. Pacient vlastně odsouzený k smrti před mnoha lety, díky svému zamilování a samozřejmě i díky dlouhodobé onkologické péči, žije dosud.
Vyprávěné příběhy jsou ojedinělé a zvláštní. Avšak lze z nich vyvodit dvě věci. Jednak že intrapersonální konflikty mohou být příčinou nemocí a jednak, že mohou vést k obtížím, které rozhodně nepovažujeme za onemocnění funkční, když máme i nález anatomický. A tato zkušenost nám přináší otázku, zda vlastně každé onemocnění včetně onemocnění jako je rakovina či výhřez ploténky není primárně onemocněním psychosomatickým, zda u zrodu každého onemocnění není nějaký vnitřní konflikt. Harmoničtí lidé, kteří žijí v jednotě těla a ducha, prakticky nejsou nemocní.
Bohumír Šimek
Je Babiš bezpečnostní riziko?
Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?
Bohumír Šimek
Akce překabátěných komunistů
Nabízím zcela subjektivní pohled na příčiny naší současné politiky, bez nichž nejsem schopen pochopit současnou politiku. Nabízím k osobnímu přemýšlení a nenabízím k tupému věření.
Bohumír Šimek
Co chceš? Anarchii? Totalitu?
Proč odmítáš vládu zvolenou ve svobodných, demokratických volbách? Stýská se ti po komunistech, po jejich fízlech poškozujících normální, solidní, pracovité české občany?
Bohumír Šimek
Vážení farmáři!
Na rozdíl od totalitního státu, jako je Rusko, máte v liberálně demokratickém státě možnost a právo protestovat a stávkovat, ale vaše reálné protesty začínají mít velmi divný pach. Kým se necháváte organizovat?
Bohumír Šimek
Zemědělci, pozor!
Na stávku a protesty máte v liberální demokracii právo. Naše společnost je nebezpečně rozdělená, a tak byste měli rozlišovat, zda vás k tomu vybízejí vaše zemědělské organizace nebo destruktoři státu.
Bohumír Šimek
Co s tím Eurem?
Náš pan prezident generál Petr Pavel na Nový rok píchnul do vosího hnízda a v koalici se rozpoutala válka. Proč? Nabízím vám svoje subjektivní vysvětlení, ale nenutím nikoho, aby tomu věřil.
Bohumír Šimek
Chci mír!
Všichni chceme mít! Nás občanů a politiků jsou dvě sorty. Někteří z nás udělají vše rozumné pro to, aby byl mír v Evropě zachován. Jiní se spokojí jen s vykřikováním prázdných hesel!
Bohumír Šimek
Vláda je štvaná zvěř
Parlament jsem vždy považoval za zákonodárný sbor, který máme proto, aby tvořil zákony. Jeho proměnu na bitevní pole v zájmu ukořistění moci ve státě považuji za scestnou!
Bohumír Šimek
Euro? Ano! Proč?
Nejsem ani ekonom ani politolog. Přesto mám svůj osobní náhled politického střihu, proč stále odmítáme přijmout společnou evropskou měnu Euro.
Bohumír Šimek
Kam se řítí to naše zdravotnictví mílovými kroky?
Právě jsem objevil před léty napsaný a dosud nepublikovaný článek. Přesto je vysoce aktuální! Jak je to možné? Žádná proměna zdravotní péče v duchu přirozených vztahů se od Listopadu nekonala. Proto ho předkládám.
Bohumír Šimek
Iluze zdravotní péče
Po Listopadu jsme chtěli znovu postavit zdravotnictví na přirozených základech. Ani stát, ani lidé neměli peníze. Politici se rozhodli postavit vše na postkomunistických, konstruktivistických základech.
Bohumír Šimek
Řešení krize zdravotnictví
Nejsou lékaři, nejsou sestry, nejsou peníze. Lékaři a sestry jsou v nemocnicích exploatovány povinně dobrovolnými službami navíc až o polovinu pracovní doby v rozporu s našimi zákony!
Bohumír Šimek
Ano! Hrozí nám nová totalita!
Člověk, který z komunistické totality blahobytně žil, dnes opakovaně křičí se svými kumpány, že demokratická Fialova vláda nám hrozí novou totalitou! Větší chucpe jsem dosud neslyšel!
Bohumír Šimek
Co bude s tím zdravotnictvím?
Moudrý člověk si snadno spočítá, jak to bude se zdravotní péčí dále. Nejsou lékaři, nejsou sestry, nejsou peníze. Pracovní podmínky zdravotníků žádná vláda dosud neřešila. Černý Petr zůstal v rukách Fialovy vlády.
Bohumír Šimek
Jde o stávku nebo destrukci státu?
Minulá vláda státní kasu zcela vyprázdnila. Není, co rozdávat. Ani adresně. Odbory usilují o snížení příjmů do eráru a zvýšení výdajů. Odbory přitom neví, co chtějí. Ví jen, že vláda musí pro svoji neschopnost padnout.
Bohumír Šimek
Stávka lékařů?
Třicet let naši politici neřešili pracovní podmínky lékařů a zdravotních sester, lékaři na to marně upozorňovali, zaměstnavatelé nutili zdravotníky přestupovat zákony a lékaři byli umlčováni. Dnes je to neřešitelné.
Bohumír Šimek
Vážený pane ministře Válku!
Nevěřím, že budete schopen provést reformu zdravotní péče. Proč? Protože od Listopadu se dosud nenašel jediný ministra zdravotnictví, který by měl odvahu převést komunistické zdravotnictví na normální
Bohumír Šimek
Dominik Feri
Je mulat. A mulati mají předurčeno, že budou ženami milováni. Můžeš jim to závidět, můžeš je nenávidět, ale nic na tom nezměníš. Ženy je prostě milují a vůbec netuší, proč. Mají zvláštní dar Boží a jsou si ho vědomi.
Bohumír Šimek
Lžeme a lžeme a lžeme! Proč?
Již od dob Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Džugašviliho Stalina, přes Ruskou federaci Vladimíra Vladimíroviče Putina až do dnešní postsovětské doby víme, že lží se nejlépe ovládá nevědomá společnost.
Bohumír Šimek
Slováci poučují Čechy
Nejsem politolog, pouze vnímám u důvěryhodných zdrojů drobné indicie, kterých si skoro nikdo nevšimne, a skládám je k sobě, abych získal nový pohled na různé události.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 636
- Celková karma 28,70
- Průměrná čtenost 1083x