Má nebo nemá stát peníze na naše zdraví?

Jak snadno ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík připraví lékaře o peníze. Prý je ministrem pro pacienty. Bude-li proti lékařům, bude i proti pacientům! Letecká záchranná služba na tapetě.

Původní vyhláška o letecké záchranné službě byla zrušena a nahrazena novou. A to je ten kámen úrazu. V původní vyhlášce bylo možno zachraňovat lidské životy „od vidíš do nevidíš“, tedy v době, kdy byla letecká služba bezpečná. Nová vyhláška to upravuje v časovém omezení, které neodpovídá možnostem letecké záchranné služby. Tedy pevně „od…do“ bez ohledu na východ a západ slunce.

Havárie. Masakr. Posádka byla ve službě a tak vzlétla ku pomoci. Jenže vzlétla jednu minutu před začátkem pohotovosti. A to je pro ministra zdravotnictví dostatečný důvod, proč odmítá tuto záchranu života proplatit. A tak to musí zaplatit lékaři. Deset tisíc korun za jeden start. Co to je pro ministra! Nedám! Nezaplatím! Pracovali mimo pracovní dobu! Jenže ono nejde jen o deset tisíc korun. Za minulý rok se to takto povedlo víckrát. Dali přednost záchraně života před nesmyslnou byrokracií. Ale tady jde o statisíce korun!

Pro toho, kdo pracuje ve zdravotnictví, to není překvapivé. Takto se zachází u nás s praktickými lékaři, ambulantními specialisty i s lékaři v nemocnicích. Pro nejrůznější malichernosti není zdravotní péče lékařům uhrazena, pacient to uhradit nesmí a pojišťovna i stát to odmítají uhradit. Pokud usleduješ neustále se měnící byrokratické podmínky práce a pracuješ co nejméně, máš šanci, že nebudeš tolik platit pokuty za to, že pracuješ dobře. Absurdní!

Pak se politici diví, že lékaři prchají za lepším a navíc hecují pacienty, aby za to nadávali lékařům. Soudruzi dali lékařům vzdělání a tak nesmí jít za lepším! Musí pracovat pro naši dělnickou třídu!

Ale ono to není až tak jednoduché. Jestliže předstíráme, že máme svobodu, tak nemůžeme nikoho držet v otroctví. Máme svobodu cestovat, svobodu pracovat, kde nás potřebují. Avšak lékař u nás nemá svobodu léčit svého pacienta podle jeho potřeb. A tato svoboda mi nejvíce chybí.

Prý máme peněz dost. I přesto, že se velké sumy vyvádějí mimo zdravotnictví. A tak sociální demokracie požaduje komunistické zdravotnictví, požaduje dostupnou, kvalitní zdravotní péči zadarmo. Nutní nás žít touto nesplnitelnou iluzí.

Peněz samozřejmě, že nemůže být dost, pokud politici dopřávají pacientům all inklusive servis bez limitace pacienta a s limitací ošetřujícího lékaře. To je jen falešná iluze, že kvalitní zdravotní péče zadarmo může být dostupná pro bohaté i chudé. Není dostupná již dnes a nebude dostupná nikdy! Jenže na této iluzi staví svoji politiku sociální demokrati a komunisti.

Pokud má být kvalitní zdravotní péče dostupná, tak si ji musí hradit ti, co na to mají, a chudí nesmí být řešeni cestou zdravotní péče zadarmo pro bohaté, ale sociálními dávkami státu! Jinak se z té iluzivní politiky nikdy nevybabráme!