Kdy bude konec světa?

V těch dnech, po velikém soužení, se zatmí slunce a měsíc nevydá svoji zář, hvězdy budou padat s nebe a hvězdný svět se zachvěje. Tehdy uzří  Syna člověka přicházet s velikou mocí a slávou... (Mar13,24-26)

Toto je úryvek ze třetí kapitoly evangelia svatého Marka, který se tento rok čte na konci církevního roku v katolických kostelích. To je část prorocké řeči Ježíše Krista, jak se nám ji pokusil zachytit jeden z učedníků. V tom textu jsou zjevně smíchány dvě události. Zničení jeruzalémského chrámu na konci prvního století a konec světa.

Všechno má svůj začátek a svůj konec. Ten konec máme již dávno exaktně spočítaný a uklidňujeme se, že se nás netýká, protože podle našich výpočtů má svět trvat ještě pěknou řadu miliard let. Ale čas od času se nevěřící lidé straší, že konec světa je už blízko.

I Ježíšovi učedníci byli zvědaví, a tak si Jej vzali stranou a ptali se ho, kdy se to stane a jak poznají, že něco takového přichází. Ježíš vyzývá jen k bdělosti, protože kdy ta zkáza nastane, nikdo neví, jen Bůh, který je alfa i omega, který nemá začátek ani konec.

Ježíš svým učedníkům doporučuje bdělost, ať vás nikdo nesvede, neboť bude mnoho falešných proroků a falešných mesiášů. (Dnes už Písmo vykládají i komunisti.) Uslyšíte o krutých válkách, kdy národ povstane proti národu, budou zemětřesení a jiné katastrofy, bude hladomor. Ale to bude jen začátek. Pro víru vás budou vydávat k soudům (to už jsme zažili v komunistické éře), budete vězněni pro moje jméno, budou vás vraždit v synagogách. Předtím bude hlásáno evangelium mezi všemi národy. Svět bude zvrácený, bratr bude svého bratra vydávat na smrt, otec svoje dítě a děti povstanou proti svým rodičům, láska bude nahrazena nenávistí. Budou vás mít v nenávisti pro moje jméno, pro moje jméno vás budou zabíjet. Kdo z vás vytrvá do konce, bude spasen. Ježíš si však provokativně klade veřejně otázku, zda až přijde na konci věků, zda tu ještě bude nějaký věřící.

Svět vidí popsaná znamení a je neklidný. Křesťané vidí různé indicie a jsou také neklidní. Svět skončí. To je jisté. Ale musí to být zítra? Musíme to urychlovat? Je ještě čas k obnově společnosti? Je možný návrat z naší postfaktické doby, kdy nám na pravdě nezáleží, do normálních mezilidských vztahů? Je ještě možné vytvořit království Boží lásky?

 Já věřím, že ano! Ale má to svoje podmínky. Současní křesťané mají tento svět ve svých rukou! Současní křesťané jsou zodpovědní za tento svět! Za jeho další vývoj a další budoucnost! Jen na současných křesťanech závisí! Na jejich vztahu k Pravdě a na jejich poctivém vztahu k Bohu. Jste snad hluší? Jděte a učte všechny národy! Kam jste se poschovávali? Vyjděte ze svých ulit a učte všechny národy!

Dnes nás děsí stahující se ekonomická smyčka kolem křesťanů. Ale to není nic proti tomu, co křesťany čeká. Papež František vyzývá k návratu k Ježíši Kristu a Jeho Lásce. Tato výzva rezonuje u mnohých věřících, některých kněží a biskupů. Ale u fundamentalistů vyvolává také pocity kacířství, které vyvolávají nenávist. Až noví křesťané budou plně následovat Ježíše Krista, dojde ke štěpení Církve. To bude zmatek!

Proto, vážený křesťane, na tobě záleží! Jděte a učte všechny národy! Máš strach začít, protože nejsi vzdělaný teolog? Každý kněz ve svém kázání prý řekne několik bludů. Čím delší kázání, tím více bludů. Mluv! Neboj se, nebudeš tedy sám! Exaktní teologii nech učeným teologům! Ty mluv o Bohu, jak Jej znáš!

Zůstaň otevřený duchovním tajemstvím, vnímej vedení a dotyky Boží, rozjímej texty Písma, važ si svátostí bez ohledu na konkrétního zprostředkovatele, hledej Pravdu, drž se Pravdy a Lásky a vyjdi konečně ze svojí ulity! Jděte a učte všechny národy! Bratři a sestry tě potřebují!

Popis konce světa v Bibli připomíná naší představu atomové války. Usilujme o království Boží Lásky, dokud je čas. Máme příslib: Já jsem s vámi do skonání světa. Jděte a učte všechny národy!