Sobota 18. ledna 2020, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. ledna 2020 Vladislav

Tomáš Halík na tapetě

23. 06. 2018 5:33:02
„Kam se ztratil bůh“, ptá se Štefan Hríb tří pozoruhodných kněží, Marka Orko Váchy, Karla Satoria a Tomáše Halíka. Je dobře, že se bůh ztrácí? Ano! Hledáme Ježíšova Boha, Stvořitele, Spasitele a Obnovitele.

„Ty jedna vlastizrádná židovsko-americká sluníčkářská velesvině“ je hláška v dopisech Tomáši Halíkovi. Pochyboval jsem, že ďábel existuje. Tato hláška je však nelidská. Je přímo ďábelská. A tak začínám o své nedůvěře v ďábla pochybovat.

Čím se provinil Tomáš Halík? Bezpochyby tím, že je kněz, že je vzdělaný kněz, že není ideolog, že poctivě hledá Pravdu, že poctivě hledá Boha, že má úctu ke každému člověku, že si ho ve světě považují a oceňují, že je rebelant proti neupřímnosti a lži, že vede poctivý dialog o tom, jak vidí Boha, člověka a svět.

Provinil se tím, že studuje islám, že je schopen vidět jeho přednosti i nedostatky, že hovoří s váženými muslimskými teology, že řekl, že je jen jeden Bůh, stejný Bůh pro Židy, křesťany i muslimy, kterého společně s ateisty hledáme. Křesťanství má výhodu v tom, že si prošlo kritikou osvícenství a hledá soužití v sekulární společnosti.

Provinil se tím, že vidí člověka, jaký je, bez jakýchkoliv ideologických příkras. Vnímá bolesti homosexuála poctivě hledajícího svůj vztah k Bohu, vnímá bolesti exkomunikovaného (vyloučeného z komunia) rozvedeného člověka poctivě hledajícího svůj vztah k Bohu a snaží se je pochopit a rozumět jim v duchu Boží Lásky, Božího milosrdenství, v duchu Ježíše Krista.

Provinil se tím, že je ochoten sloužit ztraceným a hledajícím ovcím, kterým dnešní Církev pomocnou ruku moc nepodává. Nepohrdá jimi a sklání se k jejich bolestem. Ano, chybí mu úcta k lidem povrchně věřícím, kteří si žijí ve svém ghetu uzavřeni světu a tím i uzavřeni lásce Boží. Váží si jich jako lidí, ale neváží si jejich povrchnosti.

Provinil se tím, že si váží rebelů proti zkostnatělým názorům. Prvním takovým rebelem byl Ježíš z Nazaretu a Jeho následovníků byla řada. Byli s Ježíšem ukřižováni, upáleni či jinak vyvražďováni. Byli i z Církve vyobcováni. A jsou vyháněni dodnes! Kolik svatořečených bylo nejdříve Církví pronásledováno! A papež František, ale i Tomáš Halík, v tomto hledání Pravdy Ježíše následují. Staví úctu k Bohu a člověku nad prázdné fráze.

Každému výjimečnému člověku se dostává pohrdání. Vzpomeňme jen na pohrdání Ježíšem z Nazaretu. Nevzdělanci rádi pohrdají člověkem vzdělaným a moudrým. Čím více je převyšuje, tím více s ním pohrdají a nenávidí ho. A také vymýšlejí pro něho dehonestující nálepky.

A tak se stal Tomáš Halík „vlastizrádným vítačem“. Proč? Protože rozlišuje lidi v nouzi, kterým je nutné i podle našich zákonů pomáhat, kteří utíkají před islámským běsněním ve svých zemích, od imigrantů, kteří sem spějí za lepším bydlem. Protože díky svému vzdělání rozlišuje mírumilovný islám od džihádu. Ti z nás, kteří nedokážou rozlišit azylanty od imigrantů a šíří jen destruktivní strach, mu nadávají nejvíce. Ježíšovu úctu k druhému člověku neznají. Papeže Františka, Tomáše Halíka a mnohé další označují nálepkou „antikrist“. Není to ďábelské ocenění?

Mistr Eckhart prý řekl: „Vnější člověk má vnějšího Boha, vnitřní člověk má vnitřního Boha“. Povrchní člověk se spokojí s ikonou. Hluboký člověk hledá Boha ve svém nitru skrze poznání sebe a druhého člověka. Psycholog Gordon Allport rozlišoval spiritualitu extrinzivní, vnějškovou, nabiflovanou, opřenou o zákazy a příkazy, servilní vůči světské moci a intrinzivní, vnitřní, která je bytostnou součástí člověka hledajícího Pravdu. První trpí někdy až falešnou jistotou. Druhá se opírá o neustálou nejistotu a hledání, nacházení a objevování stále nového.

Muslimové prý ohrožují evropské křesťany, křesťanskou společnost. Kde vidíš v Evropě křesťanskou společnost? Vždyť jde o sekulární společnost, poněkud rozmařilou a hédonistickou, která s láskyplnou obětí Ježíše z Nazaretu nechce mít nic společného. Křesťané jsou v diaspoře jak Židé po Židovské válce na konci prvního století.

Poctivě věřící křesťan, který následuje Ježíše Krista, se muslima nemůže bát. Modlí se ke stejnému Bohu, i když mají o Něm rozličné představy. Ale ani představa o Bohu jednoho křesťana není totožná s představou druhého křesťana. Všichni hledáme Boha. Stejného Boha. Jsme vlastně bratři, protože dle Ježíše z Nazaretu je naším společným Otcem.

Tomáš Halík bývá prezentován jako „vítač džihádistických vrahů“, ale už málo kdo ví, že vedl s muslimskými teology dialog a vedl je ke kritickému studování Koránu. Křesťané mají jistý náskok díky době osvícenství, ve které kritické studium Bible započalo.

Také málokdo ví, že některé prvky náboženské praxe byly převzaty od muslimů. Z minaretů se pětkrát denně ozývá volání a muslimové poklekají k modlitbě. Z tohoto podnětu svatý František z Assisi zavedl klekání. Z křesťanských kostelů se třikrát denně ozývalo zvonění vyzývající lidi k modlitbě Anděl Páně. I modlitba růžence má svůj původ v muslimské tradici opakované modlitby s přebíráním korálků. A muslimové to mají od buddhistů a ti od hinduistů...

My se jen musíme naučit rozeznávat azylanty pronásledované svými spolubratry a nabídnout jim podle mezinárodního práva pomoc, a odlišit je od vražedných džihádistů. Tak se děje v západní Evropě. A dokonce někde křesťanské kostely používají i muslimové střídavě s křesťany ke svým bohoslužbám.

A co nás děsí v Evropě? Že vymíráme? Že neplníme Boží příkaz „Milujte se a množte se“? Že se podle Božího příkazu muslimové a cikáni řídí a množí se? Za tyto změny počtů nemohou ani cikáni ani muslimové! Za to si můžeme sami. Tak prostě vymřeme a oni nás tady nahradí. Nahradí nás s kulturou, které je učíme. Je to kultura bratrské pomoci nebo kultura vyhánění? Aha, toho se bojíme!

Ale to už jsem se hodně odchýlil od Tomáše Halíka. Ten ještě uvádí, že v naší postkomunistické době se příliš snadno vzdáváme svých svobod a odpovědnosti, že chceme, aby vše řešil stát za nás. To je vážný problém, který vede i naši politiku na scestí. A kdo si to u nás uvědomuje? Strany utíkají od toho problému k povrchnímu populismu. Tím je ohrožena naše svoboda a demokracie. Zajímáme se o to?

Autor: Bohumír Šimek | sobota 23.6.2018 5:33 | karma článku: 37.12 | přečteno: 4950x

Další články blogera

Bohumír Šimek

Vánoční poselství

Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntantis! Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, kteří mají dobrou vůli!

31.12.2019 v 11:22 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 211 | Diskuse

Bohumír Šimek

Bůh jest!

Toto je od nepaměti platící axiom, na kterém staví teologie, všechna náboženství i víra každého z nás. Křesťanská teologie staví na Bibli, na Starém zákonu a Novém zákonu, a na křesťanské tradici.

25.12.2019 v 21:49 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 509 | Diskuse

Bohumír Šimek

Neomarxismus?

Od počátku jsem toto slovo považoval za nadávku. Nyní se mi konečně dostalo poučení. Neomarxismus a antineomarxismus jsou scestné ideologie obě! S marxismem nemají nic společného!

21.12.2019 v 22:21 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 928 | Diskuse

Bohumír Šimek

Zlatý komunisti!

Otevřel jsem po létech zaslouženého odpočinku knížečku instruktážních změn pracovních podmínek pro praktické lékaře, vydávanou asi 6x do roka. Za komunistů jsme byli svobodnější!

18.12.2019 v 21:41 | Karma článku: 32.12 | Přečteno: 1533 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

Z malých syrských sirotků jsou nakonec „pubescenti před dovršením plnoletosti“

Má či nemá Česká republika přijmout zhruba 40 sirotků, nacházejících se momentálně v řeckých uprchlických táborech? Rozdílné názory na tuto věc mají nejenom europoslankyně Šojdrová a ministr vnitra Hamáček.

18.1.2020 v 17:28 | Karma článku: 36.09 | Přečteno: 872 | Diskuse

Jiří Turner

Obhajoba neobhajitelné Válkové jako podřízené neobhajitelného premiéra

Jistě jste si toho také všimli. Když se někdo stane terčem veřejné kritiky, brzy se najdou tací, kteří cítí potřebu se příslušného člověka zastat. I na tuto kartu politikové někdy sází a mediální lynč pro ně může být požehnáním.

18.1.2020 v 11:50 | Karma článku: 25.84 | Přečteno: 501 | Diskuse

Vladimír Havránek

V Polsku pranýřují papeže Františka. Ten jen hlásá boj proti chudobě a dodržování desatera

Papež František se nevydala na lehkou cestu. Mohl pokračovat v činnosti svého předchůdce.a činit kroky, které jsou od papeže očekávány. Jeho rozhodnutí a prohlášení jsou často v přímém rozporu s tím,co vyznával Jan Pavel II.

18.1.2020 v 11:34 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 526 | Diskuse

Radek Šostý

S přeškrtnutým Zemanem na tričku

Objevil se z ničeho nic u nás v obýváku. Díra v uchu, kruh v nosu, na hlavě zelený přeliv a k tomu pražský přízvuk. „Říkej mi Johny“, a natáhl ke mně hubenou ruku, na které měl vytetované nějaké japonské znaky.

18.1.2020 v 10:32 | Karma článku: 39.80 | Přečteno: 2415 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Manželské toccaty a fugy - telefonování

Nevím, jestli existuje nějaká genderová studie ohledně rozdílu mezi telefonním hovorem muže a ženy. Pokud ano, výsledky se úzkostně tají. Výsledky jsou totiž alarmující.

18.1.2020 v 9:29 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 737 | Diskuse
Počet článků 477 Celková karma 20.45 Průměrná čtenost 999

Narodil jsem se ještě ve válce, asi v šesti letech mi byl dán dar víry a asi v tu dobu jsem dal Bohu slib služby. Ve zralém věku jsem se proti Bohu vzbouřil a trvalo to řadu let, než jsem pochopil, že ta vzpoura není proti Bohu, ale proti Církvi, která má stejné problémy jako zákoníci a farizeové v době Ježíše Krista. Na vlastní kůži jsem poznal, že si nás Bůh vede, pokud my mu to dovolíme. Pracoval jsem jako „tygr“ u vlakových pošt, jako tramvaják, jako stěhovák... Mezitím jsem vystudoval medicínu. A pak celý život jsem zasvětil práci praktického lékaře na venkově. Pochopil jsem, že naše zdravotnictví je postaveno na špatných základech, že jsme je po Listopadu postavili na falešných komunistických iluzích místo toho, abychom je postavili na svobodných, přirozených vztazích. Rozhovor s našimi politiky na toto téma není možný, protože žijí uzavřeni ve svých ideologiích. Naše česká zdravotní péče je na světově špičkové úrovni pouze díky heroismu našich lékařů a našich sester, kteří se našimi politiky a jejich politickými manažery nechávají exploatovat. Celý život jsem se věnoval popularizaci medicíny. Po Listopadu jsem se otřel i o politiku. V jedné pohraniční komunistické obci jsem založil Občanské fórum, pak ODS založenou na konzervativně pravicových hodnotách. Tu jsem do dvou let opustil, protože jsem záhy postrádal konzervativnost a pak i pravicovost, když ODS ve zdravotnictví stavěla na sociálním inženýrství více než na svobodných, přirozených vztazích. Dnes se věnuji kritice KDU-ČSL. Pokud v parlamentu nebudou nositeli idejí Ježíše Krista (úcty k Pravdě, úcty k Bohu, úcty k člověku, úcty k jeho svobodě, úcty ke spravedlnosti…), tak je nepotřebujeme. Snažím se psát jen o tom, co jsem osobně poznal, o Bohu, o zdravotnictví, o politice. Nectím trolly, kteří reagují jen negací na napsané, nemají vlastní názor, ale o to více diskutují. Nepíši, abych sděloval moudra, ale proto, abych provokoval k přemýšlení.

Najdete na iDNES.cz