Neděle 28. listopadu 2021, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 28. listopadu 2021 René

Vážený pane prezidente!

16. 10. 2021 23:57:10
Urážíte všechny, kteří osobně znali zesnulého arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, svým vysvětlováním Vašeho odmítnutí účasti na jeho pohřbu.

„Musím říci, že si velmi vážím svého dobrého vztahu s kardinálem Dukou. Takže můj vztah rozhodně není nenávist vůči katolické církvi, můj vztah je, když to řeknu velmi mírně, určitá pochybnost o radikalismu jednoho církevního preláta.“ (RESPEKT 2017:13,24)

Osobní vzkaz pana kardinála Miloslava Vlka ze dne 18/2-2017: „Drazí bratři a drahé sestry, vážení přátelé, v těchto dnech se moje zdravotní situace vlivem chemoterapie velice zhoršila. Začalo krvácení z dvanácterníku do břišního prostoru. Děkuji vám všem, a každému osobně, všem věřícím Arcidiecéze pražské, za vlnu modliteb, přímluv, solidarity, která přivolává blízkost Boha v této situaci. Zvláštním způsobem jsem vděčen svému spolubratru kardinálu Dukovi za jeho návštěvu a bratrské povzbuzení ve chvíli utrpení. Díky neobyčejné péči lékařů a lékařské vědě, díky všem vašim modlitbám je mi v současné době lépe, bolesti nepociťuji, přesto lékaři vidí moji situaci jako velmi vážnou a vyzývají k trpělivosti. Váš kardinál Miloslav Vlk.“ Zemřel 25/3-2017.

Život se s panem kardinálem Miloslavem Vlkem nemazlil, ale Bůh si ho vedl tak, aby nám mohl být vzorem. Do života vstoupil jako nemanželské dítě, což v té době byl těžký handicap pro člověka. Jeho maminka se pak vdala, ale její muž již nikdy malého Mílu nepřijal za svého. A tak Míla prožil své dětství plné ústrků.

Maturoval na gymnasiu v roce 1952, v době rozmachu komunistické moci. Vysokoškolské studium mu nebylo umožněno a tak pracoval jako dělník. Po vojenské službě a v době částečného politického uvolnění byl přijat na filosofickou fakultu University Karlovy v Praze na obor archivnictví. Po zakončení studií pracoval na různých místech jako archivář.

V šedesátých letech minulého století došlo k uvolnění komunistického teroru a řadě katolických chlapců se podařilo přes nejrůznější překážky dostat do Cyrilometodějského teologického semináře v Litoměřicích, kam byl komunisty přestěhován z Prahy. Miloslav Vlk byl mezi nimi.

Jako jihočeský chlapec byl vysvěcen ke kněžské službě v roce 1968 biskupem Josefem Hlouchem, který po osmnácti letech pronásledování se směl opět vrátit do svojí diecéze. Miloslav Vlk pracoval krátce jako sekretář biskupa Hloucha.

Pak se znelíbil komunistům, protože díky své prostotě a skromnosti měl velký vliv na ovečky Ježíše Krista a komunisti donutili biskupa Hloucha, aby poslal věrného následovníka Spasitele do šumavské obce, ve které původně věřící obyvatelstvo bylo vyhnáno ze svých domovů a nahrazeno cizí naplaveninou z celé republiky.

Po sedmnácti měsících byl donucen jít do Rožmitálu pod Třemšínem, kde mu byl po několika měsících úspěšné služby odňat komunistický „státní souhlas“, bez kterého nesměl veřejně fungovat jako kněz. Sloužit mši směl jen v soukromí pro sebe.

Miloslav Vlk šel do Prahy, kde mu komunisti dovolili umývat výkladní skříně. Jenže on byl služebník Ježíše Krista a věřící si jej brzo našli. Tajná policie brzy zjistila, že i při umývání oken zpovídal a dokonce se odvážil v ilegalitě sloužit mši svatou pro své známé.

Na počátku roku 1989 mu komunisti navrátili „státní souhlas“ a směl opět pracovat v zapadlých šumavských vískách, kterých vystřídal celou řadu. I při těchto krátkých pobytech získával nové věřící pro Ježíše Krista.

Již na počátku roku 1990 byl jmenován biskupem českobudějovické diecéze a o rok později se s ním Jihočeši museli rozloučit, protože byl jmenován nástupcem bezpochyby svatého kardinála Tomáše Františka jako pražský arcibiskup a primas český. Miloslav Vlk byl muž na svém místě, který zcela českou rozervanou a zdecimovanou církev znovu stavěl na nohy.

Tímto aktem byl donucen fungovat též jako politik. V této roli ve střetu s naší polistopadovou politikou se nedokázal prosadit. Naši politici byli diametrálně jiní než věrní služebníci lidu a Ježíše Krista, a tak Miloslav Vlk zažil nové ústrky a omezování svojí služby jako před Listopadem. Jeho nástupce Dominik Duka prokázal, že s vlky výt dokáže.

Někteří komunisti až do záhrobí nedokážou odpustit druhému člověku jinakost, že svým svatým životem jim nastavoval zrcadlo, které oni odmítají, protože oni jsou ti nedokonalejší a nejchytřejší na světě. Mne to nepřekvapuje. Mnohý z nás, když spadne do bláta, se snaží podrazit nohu tomu, který je dosud čistý.

Čest památce Miloslava Vlka! A pokud někdo mu odmítá vzdát čest, to není naše ubohost. Motto života zemřelého kardinála Miloslava Vlka bylo „Aby všichni jedno byli“!

............................................

Nalezeno v PC dosud bez expedice, ale myšlenky nezastaraly!

Autor: Bohumír Šimek | sobota 16.10.2021 23:57 | karma článku: 25.19 | přečteno: 939x

Další články blogera

Bohumír Šimek

Nouzový stav

Vážený pane ministře Adame Vojtěchu! Vážil jsem si Vás, vnímal jsem Vaše IQ vyšší než svoje, ale co si mám myslet o Vašich nařízeních podle odborníků, které vždy modifikujete populisticky a iracionálně podle svého šéfa?

26.11.2021 v 17:32 | Karma článku: 26.84 | Přečteno: 661 | Diskuse

Bohumír Šimek

Konec demokracie v Česku?

Poslední volby nebyly ani o Babišovi, ani o antibabišovi (což je pojem Andreje Babiše!), ale jde o zápas liberálních demokratů s postkomunistickými, překabátěnými oligarchy a papaláši, kteří jsou k pravdě zcela lhostejní.

23.11.2021 v 20:06 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 629 | Diskuse

Bohumír Šimek

Slavíme 17. listopad

Konečně začínáme být svobodní! Konečně si všichni uvědomujeme, že svoji svobodu, liberální demokracii a právní stát musí hlídat celá naše občanská společnost, abychom o ně nepřišli.

17.11.2021 v 21:42 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 270 | Diskuse

Bohumír Šimek

Prezidentský úřad

Má svou úctu sui generis, ale skutečnou úctu mu teprve dává nositel úřadu. Vynikajícím příkladem je vznešená, ušlechtilá, moudrá, krásná, naplněná lidskostí, laskavostí a radostí ze života... slovenská prezidentka

11.11.2021 v 21:55 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 372 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Advent jako jedinečná příležitost

Pokud bychom v dějinách lidstva měli najít onen pomyslný velký třesk, z něhož se posléze zrodil advent, bylo to před zhruba dvěma tisícovkami let.

28.11.2021 v 5:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Irena Aghová

Politika je věc veřejná na sociální půdě.

Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.

28.11.2021 v 0:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

... vytápějte na teplotu červeného vína!

..„Je čas ukončit rozmazlené a nezodpovědné chování ohledně přetápění obydlí a pracovních prostor!“ ( ... aneb lehké sci-fi z možné blízké budoucnosti.)

27.11.2021 v 22:13 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 229 | Diskuse

Irena Fuchsová

Vánoce jsou pohádka?

Nebavili jsme se o Vánocích, řešili jsme něco jiného, ale najednou kolegyně říká, že Vánoce jsou pohádka, slyším sebe, že Vánoce ráda nemám, druhá kolegyně říká, že je miluje a kolega se přidal ke mně, že Vánoce nemusí.

27.11.2021 v 21:51 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 181 | Diskuse

Jiří Míka

Co si mám myslet o novém jazyku?

Odborníci, politici i novináří začali používat nové významy českých slov. Nejznáměji "nemocný" = "zdravý" (čti "má pozitivní test"). Nově byl změněno význam slova "neočkovaný". Tím je člověk neočkovaný a lidé s 2. dávkami.

27.11.2021 v 18:04 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 414 | Diskuse
Počet článků 570 Celková karma 17.46 Průměrná čtenost 991

Narodil jsem se ještě ve válce, asi v šesti letech mi byl dán dar víry a asi v tu dobu jsem dal Bohu slib služby. Ve zralém věku jsem se proti Bohu vzbouřil a trvalo to řadu let, než jsem pochopil, že ta vzpoura není proti Bohu, ale proti Církvi, která má stejné problémy jako zákoníci a farizeové v době Ježíše Krista. Na vlastní kůži jsem poznal, že si nás Bůh vede, pokud my mu to dovolíme. Pracoval jsem jako „tygr“ u vlakových pošt, jako tramvaják, jako stěhovák... Mezitím jsem vystudoval medicínu. A pak celý život jsem zasvětil práci praktického lékaře na venkově. Pochopil jsem, že naše zdravotnictví je postaveno na špatných základech, že jsme je po Listopadu postavili na falešných komunistických iluzích místo toho, abychom je postavili na svobodných, přirozených vztazích. Rozhovor s našimi politiky na toto téma není možný, protože žijí uzavřeni ve svých ideologiích. Naše česká zdravotní péče je na světově špičkové úrovni pouze díky heroismu našich lékařů a našich sester, kteří se našimi politiky a jejich politickými manažery nechávají exploatovat. Celý život jsem se věnoval popularizaci medicíny. Po Listopadu jsem se otřel i o politiku. V jedné pohraniční komunistické obci jsem založil Občanské fórum, pak ODS založenou na konzervativně pravicových hodnotách. Tu jsem do dvou let opustil, protože jsem záhy postrádal konzervativnost a pak i pravicovost, když ODS ve zdravotnictví stavěla na sociálním inženýrství více než na svobodných, přirozených vztazích. Dnes se věnuji kritice KDU-ČSL. Pokud v parlamentu nebudou nositeli idejí Ježíše Krista (úcty k Pravdě, úcty k Bohu, úcty k člověku, úcty k jeho svobodě, úcty ke spravedlnosti…), tak je nepotřebujeme. Snažím se psát jen o tom, co jsem osobně poznal, o Bohu, o zdravotnictví, o politice. Nectím trolly, kteří reagují jen negací na napsané, nemají vlastní názor, ale o to více diskutují. Nepíši, abych sděloval moudra, ale proto, abych provokoval k přemýšlení.

Najdete na iDNES.cz