Proč píši o zdánlivých hloupostech, když stav naší společnosti brání svobodné diskusi o těchto vážných problémech? Všichni dnes jsou přesvědčeni, že ví, jak to má být, a hrozby systému nevnímají.
Píši o tom stále dokola, ale myslím, že u mne nejde o stařeckou tvrdošíjnost. Někteří z nás tyto problémy vnímají stejně. Po čtyřicetiletém komunistickém brainwashingu naše společnost není schopna svobodně uvažovat plasticky, ale stále myslí jen levičácky, včetně politiků „pravicových“ stran.
Před dvaceti pěti lety po Listopadu jsme hledali systém financování zdravotnictví, a protože nebyly peníze na nic, rozhodli jsme se přijmout evropský sociální systém financování při hrozbě diametrálně odlišným systémem americkým, kterým nám sociální demokraté k nekompromisní podpoře našeho stávajícího systému vyhrožují dodnes.
Současný systém financování zdravotnictví cestou veřejnoprávního pseudopojištění má v sobě několikerá čertova kopýtka, která jsou zjevná především v Česku, pokud jsme ochotni je vidět.
Nejzávažnější je netransparentnost toku peněz na naše zdraví. Údajně se z našich peněz na naše zdraví dle ředitele IZIPu Jiřího Paška ztrácí desítky miliard korun. Tímto před několika lety dokládal nezbytnost IZIPu. Jenže ztráty hledal tam, kde prakticky nejsou, a tím zakrýval skutečné ztráty z našich peněz. A propo dosud jsem neslyšel o zrušení předraženého a nefungujícího IZIPu a moje poslední informace je o jeho nezrušitelnosti, i když nefunguje.
Kromě vyvádění peněz na naše zdraví na nejrůznějších úrovních jsou dalšími čertovými kopýtky vyloučení lékaře i pacienta z možnosti ovlivnění systému a neodpovědnost pacienta za čerpání zdravotní péče.
Proč zrovna v Česku narazíme na dno možností evropského sociálního systému jako první na světě? Protože patříme mezi státy, které ze státního rozpočtu dávají na zdravotnictví percentuelně nejméně. V tom se můžeme klidně rovnat k rozvojovým zemím. Navíc náš státní rozpočet je malý a my máme jiné preference k využití jeho peněz. A naopak ztráty peněz ze zdravotních účtů nejsme ochotni ze státního rozpočtu vyrovnat. Pro neochotu podchycení ztrát sociálními demokraty to odmítá i Andrej Babiš. Systematicky si vyháníme kvalitní lékaře ze země a spokojujeme se s nižší kvalitou. Pro nedostatek lékařů chtějí naši politici zkrátit medicínská studia, což by kvalitě nepřidalo.
Václav Klaus u nás neinstaloval normální kapitalismus a tak v našem polosocialistickém zdravotnictví krouží příliš mnoho supů, kteří žijí pod zorným úhlem „urvi, co můžeš“. Zdá se, že tito supové ovládají vše a jsou příčinou i nekvalitních postgraduálních vzdělávání lékařů.
To jsou ty základní příčiny toho, proč mnozí v našem zdravotnictví vnímají již blízkost konce našeho zdravotnického systému, který paradoxně spěje do toho nejvíce problematického amerického nebo anglického systému do systému dvojího zdravotnictví, pro bohaté a pro chudé, kterému se tolik chtěli naši sociální demokraté vyhnout. Bohužel kvalitní zdravotnictví dostupné pro všechny a zadarmo je pouhou iluzí, se kterou se nejen naši sociální demokraté spokojují.
..............................................................................................................................................
Blog napsán pro Medical tribune a Tempus medicorum
