Jak málo se ví o tom, že největší mystikové v dějinách - sv. Jan od Kříže, Terezie z Avilly a v minulém století Faustyna Kowalská - měli svá temná údobí, kdy místo Boha měli jen mlhu, v níž nic neviděli.

Bohumíre, Božíhodová karma.

Dík, Tomáši, od Vás to obzvláště hřeje!

Můj děd, v duchu doby, měl předplacenou živnostenskou lavici v kostele, člen spolků. Žel, nakonec přešel do stavu Savonaroly ... Otec vychován, klasické neděle se mší a následným společenským korzem, nezbytné zdvihání klobouků a uctivé oslovení pozdravů ... Já logicky pokřtěn. Dobré chvíle, kdy jsem seděl s kmotrem na pivě, já lačnil po dobových informacích ... Tu strýc piva upil - vytknul mi vlažnost vyznání, kterou jsem nepochybně zdědil ... Já se bránil slovy - Za předpokladu, že Bůh existuje, (strýc spadl ze židle), tak si přece nepřeje, aby lidé chodili do kostela ! To přece není poslání víry ! Tou je to, aby lidé byli jiní - lepší a dostali se do intencí Desatera ! Ty konkrétně, vlivem své poživačnosti, jsi se s mou tetou rozvedl . Otec mne vedl k tomu, abych každý večer si udělal jakési retro dne - Co jsem vyved - komu ublížil - pomohl a co s tím následně hodlám dělat !? Ukazuje se pak, že žít 24 hod denně - 365 dnů v roce a následně život celý - Jako člověk se svědomím své nedokonalosti a hříšnosti - se snahou se této nepoddat - Tak to bude asi ono, milý strýče ! Mj., je to nesrovnatelně těžší a skutečný celoživotní program ...

Děkuji za zajímavou osobní životní zkušenost! Dovolím si přidat svoji:

Zpovídal jsem se svému zpovědníkovi, který žil se ženou a měl s ní dvě děti, že se pořád zpovídám ze stejných hříchů, že jsem pořád stejný. A on mi moudře řekl: "Nejste pořád stejný, měníte se stále k lepšímu, ale jde to pomalu..."

Žil v kněžské službě a ve své rodině pronásledován komunisty, pohrdán svatými křesťany, pohrdán Církví a zůstal jen v Lásce Boží. Jeho velikost byla v tom, že se dokázal přiznat ke svému pochybení, což ho uvrhlo do samoty s Bohem a jeho víra byla živá. Nepochybuji, že je dnes mezi svatými v náruči Boží!

Bůh nás nenutí chodit do kostela, nutí nás Církev. Avšak někdy si člověk uvědomuje, že po čteních a promluvě v živé víře, se manželé znovu usilují chovat navzájem k sobě lépe a život je jaksi lehčí. I ten sex více chutná.

Teprve nedávno jsem si uvědomil, že takovéto středověké úsilí o bezhříšnost a svatost, je příliš zbytečně vysilující, je až patologické. Přitom je však moudré si svoji náklonnost k chybám stále uvědomovat, usilovat o zlepšení a spoléhat na nekonečnou Boží otcovskou Lásku.

Karma za hezky a dnes tak nejak naladovy blog

Katoličkou jsem byla 13 let, pokud pominu léta od křtu, kdy mě k tomu nikdo nevedl. Probrali jsme s jezuity veškeré základní zásady dogmatismu, jemuž jsem jako člověk s normálním IQ poruzuměla, ale řada z nich se mi nytostně příčila, měrou nekonzistence stanovisek. Pororuměla jsem základnímu učení o trojici, posmrtném životě a víře v Krista, spasitele. Chodila jsem pravidelně do kostela, modlila se meditovala. Prožila jsem těžká období, smrt blízkých deprese a další. Víra v posmrtný život a milost boží mi samozřejmě byla tehdy oporou. Ale nic mi nedala. Bohužel jsem ale musela katolickou doktrínu a vůbec postoj věřícího člověka právě v tyto principy opustit a to nákladě poznatků evolučních teorií a především pochyb řady moderních vědců a teorietiků vědomí o existenci posmrtného života. Dále z důvodu neslučitelnosti současných poznatků o evoluční teorii s kreacionismem anebo teorií ID. Na vize svatých se nyní dívám spíš jako na stavy paralyptického vytržení. Nevěřím už nyní v posmtný život, pokud věda neposkytne opak. Nevěřím rovněž v koncept dědičného hříchu, ani v koncept, že jsme vykoupeni pouze slitovnou mocí boží a nemůžeme si pomoci sami navzájem bez víry v nadosobní zásahy z vnějšku. Křesťanům to připadne sice divné, ale těchto odpadlíků bude na základně moderního vědeckého poznání odpadat čím dál více a to i řad knězů. Už se tak ve velkém děje. Neodpadají zatím jen i z toho důvodu, že si chtějí udržet posty na teologických fakultách. Katolická ani křesťanská doktrína se totiž nezakládá na seriozních zkušenostech ale na plytkých vědomostech a dohadech lidí žijících v určitém, krajně rámci vědomostí, jež nyní díky Darwinově teorie, díky teorii sobeckého genu, díky teoriím o člověku a živým bytostem jako strojům na přenos vzájemně kooperujících genů a díky rozvoji moderních počítačových teorií tařka zbytečné. protože vznik života a jeho vývoj lze vysvětlit zcela jinak a lépe.

Rozuzmím Vašemu sdělení, k podobnýžm závěrům dochází řada lidí. Nicméně si dovoluji i vyjádřit svůj osobní nesouhlas. I nevěřící člověk - je totiž věřícím . On věří tomu, že je možné nevěřit ! ... Mj., podobný úsměv u mne budí např. hrfá kandidátka k volbám - tkz. Nezávislí ! V dobrém slova smyslu - každý je přece na něčem závislý, řazení hodnot ap. ...

Také v boha nevěřím. Vím, že v boha věřící, mi to může mít za zlé. Svou nevírou totiž naznačuji, že celá ta náboženská "věda" je vlastně něco umělě zkonstruhovaného jako třeba "vědecký komunizmus". Mám zkušenosti, že moje názory dokážou rozžhavit věříciho do běla. Ale přece jen taky trochu v boha věří. Není to přímo bůh, ale bohyně - Venuše.

I výpravčí Pivoňka v Ostře sledovaných vlacích po milostné noci pohlédl ráno na nebe a viděl tam krásnou nahou ženu! Nejste sám!

A koneckonců i to Vaše prohlášení "v boha nevěřím" je svým způsobem víra, je vyjádřením Vašeho vztahu k Bohu.

Dík za přínosný příspěvek.

Něco mi uniká?

Pokud se spolu modlíme stejné modlitby či Žalmy, měli bychom najít i společnou řeč.

Důvěru v Boha lze vyjádřit mj. i tím, že plníme jeho přikázání.Např. "Miluj bližního svého, jako sebe samého" » 3.Mojžíšova 19:18

Správně chápete kam mířím, právě od Vás bych nyní čekal projev empatie s trpícími lidmi po přetočení hodin dvakrát ročně. Pokud nikoliv, pak se jedná o pokrytectví, tedy že se zde "hlásá voda a pije víno".

Takze, pokud bych mohla odpovedet pouze na Vas prispevek, jsem zrejme vice verici, nez kterykoliv krestan, pomaham a nic za to nechci, nesirim nenavist ani nikoho nenabadam chodit po meste s sibenici a urcite nejsem pokrytec.