ČSSD na rozcestí

„Na probuzení ČSSD dost možná závisí zdejší liberální demokracie“, píše autor komentáře Marek Švehla v Respektu 7/2018:10-11. Bude ČSSD státotvorná nebo se přidá ke stranám v opozici?

Já osobně ctím přirozené vztahy v občanské svobodě a nectím sociální až socialistické inženýrství určující nám, co je jedině správné, které se nám tu rozrůstá i od stran, které se deklarují jako strany pravicové.

Dnešní občan by si měl udržet především pragmatický, racionální zájem o zachování osobních svobod a liberální demokracie, ale on se přesto ve volbách rozhoduje dle iracionálních emocí. A tak dnešní občan dává přednost líbivým populistickým slibům.

To je také důvod, proč ODS měla v posledních volbách takový úspěch, přestože po celé dva roky z úst Petra Fialy místo pravicové politiky zněl jen populární antibabišismus, který si voliči Opoziční smlouvy vzali za svůj. Pak je ještě populismus z druhé strany, ze strany ANO Andreje Babiše. A ten je úspěšnější.

Krize ČSSD má řadu příčin. Zatímco ČSSD usilovala o hlasy nejchudších občanů a před volbami rozhazovala na nerůznější dávky, občané zjistili, že nejsou až takoví chudáčci, za které je sociální demokraté považují. A tak ČSSD nevolili. Volili raději pragmaticky populistické Babišovo ANO.

Navíc vyhazov Andreje Babiše z vlády sociálními demokraty, se stal kontraproduktivní. Na obdobné chybě tratil i Jiří Drahoš, který odmítnul vítěze voleb Andreje Babiše jmenovat premiérem.

Poslední volby nebyly o stranických programech, ale o emocionálním rozdělení společnosti do dvou antagonistických táborů: Stoupenci Andreje Babiše a antibabišovská národní fronta. Bodoval jen populismus. Proto šla ODS nahoru a ČSSD dolů.

Dalším problémem je roztříštěnost ČSSD a rozdělení politiků na klientelistické, prokmotrovské na jedné straně a ideologické sociální demokraty na straně druhé. Navíc jim nepřidává boj se mstivým hradním pánem.

Podle Pavla Kohouta z jeho článku v Reflexu, prý žijeme v době, ve které se politici, bez ohledu zda zprava nebo zleva, paktují s boháči a společně odírají především střední vrstvu (která bývá považována za garanta svobody a demokracie) a společně usilují o její pauperizaci. To je zjevně příčinou, proč nerozeznáváme politiky na pravolevé škále.

Pokud se ČSSD orientuje jen na ty dávky pro nejchudší, tato vrstva jim to neocení, postupně dojde k nerovnováze v politice, převáží čirý populismus a společnost má šanci sklouznout do totality. Proto Marek Švehla z Respektu vnímá nutnost vzkříšení ČSSD pro budoucnost naší svobody a naší liberální demokracie.

A já si kladu otázku, zda ideologie ČSSD pro ty nejchudší ubožáky je tou ideologií nejlepší, když tito voliči stejně utíkají za Babišovým populismem. Pokud bych byl sociálním demokratem, snažil bych se získat si decimovanou střední vrstvu nejen pro svůj prospěch, nejen pro její prospěch, ale z hlediska prospěchu pro všechny občany. V zájmu svobody a liberální demokracie potřebujeme stabilizovat především střední vrstvu.

A konečně potřebujeme stabilní a funkční vládu. Jestliže strany „Demokratického bloku“ nejsou ochotny přijmout vládní odpovědnost, považoval bych za moudré vstoupit do vlády Andreje Babiše a preferovat ekonomickou stabilizaci střední vrstvy, jak bývalo zvykem v historii sociální demokracie.

Navíc Česko nepotřebuje jednostrannou vládu Andreje Babiše za podpory komunistů a okamurovců, ale potřebuje stabilní vládu ANO s kompenzací jednostrannosti pevnou demokratickou stranou. A pokud se toho bojí politici ODS, TOP 09, KDU-ČSL, pak zůstává Černý Petr v rukou oslabené ČSSD, která se musí urychleně konsolidovat v zájmu budoucnosti nás všech.

……………………………………………………………………………

Prosím o věcnou diskusi.