Vážení, útlocitné matičky, štvaví redaktoři, kolégium lékařů!

Ad: Ticho a jehly v Klatovech. Strach škodí českým pacientům více než nemocní lékaři. (Respekt 39/2014:15)

Dovolte mi, abych jako praktický lékař se vyjádřil ke kauze primaře Havránka z pediatrického oddělení klatovské nemocnice, i když stejně jako vy všichni ostatní nemám všechny potřebné informace.

Jako praktický lékař dnes, jsem v rámci předatestační praxe několik let sloužil jako sekundář interního oddělení. V rámci úsporných opatření jsme měli noční služby spojené pro internu i pro dětské oddělení. Proto se cítím povinen požádat vás o laskavé přečtení mých zkušeností.

Mnohokrát se mi stalo, že mi přinesli na dětské oddělení polomrtvé dítě díky zanedbané péči matičky o svého kojence. A já byl postaven před dilema: Smrt kojence nebo jeho život. Jestliže matka přinesla své dítě zcela odvodněné se zkolabovanými žilkami, měl jsem volit mezi životem díky pokusům o napíchnutí neviditelné žilky na hlavičce nebo smrtí dítěte. Byl jsem zbabělý, vždy jsem volil smrt. A dnes podle vašich reakcí zjišťuji, že jsem volil správně. Pokud bych volil život novorozence, byl bych dnes dokonce vámi všemi obviněn, že jsem týratel novorozenců, že jsem snad sadista. Měl jsem štěstí. Měli jsme v nemocnici vynikajícího zástupce primáře, který byl ochoten se nechat vzbudit v jakoukoliv hodinu noční a přijít udělat do nemocnice tuto záchranu kojence s možným rozpícháním hlavičky na několika místech.

Vím, jak je obtížné u dospělého člověka napíchnout infuzi do zkolabované žíly. Vím, jak je prakticky nemožné napíchnout infuzi do neviditelné jemňoučké žilky na hlavičce kojence. Vy všichni mluvíte o týrání novorozence. Vy všichni volíte smrt kojence před jeho potenciální záchranou života!

Jakým právem odsuzujete primáře Havránka za to, že měl odvahu zachraňovat kojenečkům život? Vážený pane řediteli klatovské nemocnice, vážený pane ministře, vážený pane prezidente ČLK, už jste snad někdy hledali tu život zachraňující žilku na hlavičce kojence? Pokud ne, pak netušíte, za co primaře Havránka odsuzujete.

Obviňujete primáře Havránka, že se vám nesvěřil, že trpí maniodepresivitou. Ale tato bipolární porucha nemá nic společného se sadismem nebo sadistickým týráním člověka! Lehká forma, kterou vaše okolí ani nepostřehne, není důvodem vašeho vyřazení z práce, protože pracujete stejně odpovědně jako člověk, který touto bipolární poruchou netrpí. Neděláte štvance z lékaře, který si vaše jednání nezaslouží?

Napsáno jako reflexe na článek v Respektu

a odesláno na vědomí ministru zdravotnictví, řediteli klatovské nemocnice, prezidentu ČLK a ad informandum proTempus medicorum, Apel a iDnes.

V Respektu neuveřejněno.