Ze specializací se nám vytratilo komplexnější myšlení. Řešíme problémy bez pátrání po příčině... A přitom je to někdy až kouzelně jednoduché.

To je taky největší problém současné "vědecké" medicíny, která už od studia zaměřuje lékare na následné projevy a k  úzké specializaci. Takto směrovaný lékař nejenom nemůže,ale není ani v jeho profesním zájmu, odhalit příčiny většiny nemocí. Zakladem zdravotniho systému se musí stát "rodinní" lékaři, kteří své pacienty dokonale znají a znají také jejich rodinné i pracovní zázemí.  Dokud budou praktici bráni jen jako předepisovači doporučení ke specialistům, nemá šanci dojít ke zlepšení.

Znám jednoho venkovského praktika, který hlásá tyto hlavní zásady úspěšné pomoci většině pacientů:

Nedělejte ze života vědu a budete zdraví

Nemocná duše je příčinou většiny nemocí těla a tak než otravovat tělo produkty chemických továren  raději s empatií nechám kazdého maroda vykecat

Z antibiotiky zacházejte velmi,ale velmi opatrně, protože mohou organizmus pomoci vyléčit, stejně jako zničit.

Jednou se mi chlubil, jak vyléčil silnou migrénu pacientce neúspěšně léčené na slavných pražských klinikách tím, že ji dával hroznový cukr o němž si myslela, ze je to tajný švýcarský lék.

Podle mne, kdyby takových lékařů v ordinacích na obvodech  bylo víc,tak by zdravotnictví nemělo problémy s financováním, nedostatkem lékařů a z většiny nemocnic by mohly být domovy pro seniory. Ale co by pak  dělali tisíce klinických specialistů,že ano?

Poslední věta platí, protože nemoc přímo souvisí s psychikou. Pak teprve se stravou. Mám s tím bohužel velmi špatné zkušenosti.

Svatá pravda, vy totiž rozhodně harmonická osobnost nebudete.