Voltaire trefil hřebíček na hlavičku: proč by Stvořitel Země stvořil přírodu plnou soubojů a boje, neustálého požírání druhých a ještě ke všemu vybavených senzory bolesti, kdyby byl dobrý? Je tam zjevný nonsens. Bůh totiž není dobrý podle lidských představ...Není dobrý podle našich představ.... Takže máme tu jiného Boha, než si ho křesťané představují. Židé mají Boha hněvajícího se - tož dobře, to je jako Perun metající blesky, tento jejich JHV. Uznejme, že tomu nerozumíme a že Bůh je absurdní. To je uklidňující zjištění a můžeme dále pátrat po Absolutnu. Good luck.

Omlouvám se všem teologům, že mám tu drzost psát takovéto článečky, i když já laik vám nesahám ani po kotníky. Příčinou je snad moje přesvědčení, že bychom si měli o Bohu více povídat i bez ohledu na naše vzdělání, že by Bůh měl být víc součástí našeho života.

„A víme, že Syn Boží přišel, a dal nám smysl (pochopení), abychom poznali

Toho Pravého, a jsme v tom Pravém, i v Synu Jeho Ježíši Kristu. On je

ten pravý Bůh a život věčný“ (1.Jan.5:20 !)

Pro pravou církev Ježíše Krista, která není žádnou organizací, nýbrž živým

organismem, platí výhradně biblická učení, jak stojí napsaná ve Svatém

Písmu. V ní může být věřeno a učeno jen to, co v té věčně platné závěti je

ustanoveno, neboť tam nesmí být nic měněno a nic k ní přidáno (Gal.3:15; ale živým organismem. Bůh sám ustanovil do Své církve apoštoly, proroky atd. Nakonec Ježíš na kříži měl to poslední Slovo."Ještě dnes budeš se mnou v ráji,,

Jen dodám, že nakonec i ten Voltaire před smrtí se stal věřícím křesťanem. Pro jeho tehdejší příznivce to byl šok

Ano, tato naděje je vpravdě křesťanská.

KARMA....Marek Orko Vácha je můj kněz i spisovatel,jeho knihy jsou nádherné...

Pravdou je,že bůh existuje pro toho kdo v něj věří...

Což je blbost.

Boha poznávám podle Tóry a podle Tóry vnímám jeho přítomnost a nějak se nezabývám spekulacemi, protože nemají ontologický základ. Největší důkaz o Bohu je ten, že se vzdal člověku na milost a nemilost - v ráji a při ukřižování. A jeho vrcholná láska k člověku spočívá v jeho věrnosti, což mi připomíná knihu EXODUS. Lásku k nepříteli chápu tak, že nerozmnožuji nenávist a fatální situace. Sama jsem nikdy žádné nepřátelství nepřijala jako výzvu k odvetě a to se mi mnohokrát vyplatilo.Pocit nenávisti a touhy po pomstě je velmi zatěžující a zbytečný. Bůh je harmonie a nabízí ji nám způsobem účasti na jeho životě. A to úplně stačí, víc už není. Přeji hezký zbytek neděle.

Díky za článek a za - dle mého cítění i přesvědčení - velmi ucelené a souvislé shrnutí myšlenek.

Pořady s Markem Orko Váchou velice rád sleduji, ať už cyklus jeho přednášek nebo rozhovory.

Ohledně západní Evropy se mi zdá, že přílišný důraz na přírodní vědy jako domněle jediný zdroj poznání, je nešťastný. Používá se poměrně běžně i typická významová přesmyčka, že za "vědu" jsou označovány pouze přírodní vědy. A přitom je tu celá obrovská oblast humanitních věd, které nejsou o nic méně vědou než vědy přírodní. Jen mají jiný aparát zkoumání, tvorby definic, atd. Cest lidského poznání je víc a naším úkolem je spíše hledat mezi nimi synergii, než se pokoušet jednu vyvýšit nad jiné. Silně mě zaujaly například myšlenky Teilharda de Chardina ohledně vzájemného vztahu mezi teologií a evoluční teorií... A tak trochu mám pocit, že ve své době narazil na obou stranách. A cosi z toho nepřijetí (ve vztahu k němu a jeho myšlenkám) možná trvá dodnes.

P.S. ve vztahu k papeži Františkovi a ve sledování jeho pravidelných komentářů ke stavu světa a současného lidského konání a přemýšlení s Vámi hodně souzním.

Úcta není láska. Mohu mít úctu i ke svému nepříteli. Láska je prostě Agapé. Lásku nejde nahradit úctou. Protože samotná láska v sobě již nese respekt, tedy úctu.

Úcta však sama o sobě není láskou.

Dovolím si jednu myšlenku, která není moje původní, ale vyslovil jí svatý Jan Evangelista. Boha nikdo nikdy neviděl, ale jeho Prvorozený syn nám o Něm řekl. Křesťané vědí kdo je Bůh a smějí se karikaturám Boha. Bůh, jak nám Ho představil Kristus je Bůh nejen milující, ale také trestající. Jako je Jeho láska nekonečná, tak stejně nekonečné jsou jeho tresty. I katolíci dnes rádi přehlíží slova Krista o věčném skřípění zubů a pláči v pekle a raději se ohání tím, že Bůh je láska a odpuštění.

Problém je v tom, že dnes je lepší si vybrat z Písma, to, co se hodí naší době, než se snažit pochopit a poznat, že Bůh je láska pro ty, kteří Ho milují, ale mstitelem pro ty, kteří Mu odporují. Nechtějí vidět, že Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka, ale lásku k hříšníkovi dávají dohromady s tolerancí ke hříchu.

Kdysi jsem se dostal do sporu s Ctiradem Pospíšilem, asi našim nejlepším teologem, ohledně Fokoláre, když Fokoláre vydával za boží dílo, aby po debatě řekl, že Fokoláre hlásí myšlenky, kterou nejsou v souladu s Písmem a naukou.

Problém je v tom, že dnes se snažíme dívat na teologii a nauku prizmatem ne vědeckých poznatků, ale společenských změn, prizmatem sociologie a psychologie.

Na Boha bychom se však neměli dívat na základě toho co je moderní, ale na základě Svědectví. Protože Bůh se nedá objevit na základe exaktních věd. Copak on sám nestvořil zákony? Už Augustin napsal, že lidé objevují jen to, co Bůh stvořil.

Mně nějak nebaví se na teologii dívat v kontextu jiných věd abych objevila její obsah. V duchu vidím učebnici kontextuální teologie, nevím, zda jste ji někdy studoval. Spíš ji vidím v Písmu. Nepotřebuji si nic dokazovat. Ale přemýšlím o tom.

Ačkoliv jsem s Vámi v rozporu hodnocení papeže Františka, dal jsem za způsob napsání blogu i jeho obsahu karmu! Dokud si nemůžeme představit, co je Temná hmota, které stojí, podle astrofyziků, za vnikem vesmíru, jak ho známe dnes, stejně jako se zatím nepodařilo její existenci exaktně dokázat a za důkaz její existence považovat jen to, že se nějaká vzdálená spirální galaxie chová v rozporu s námi vnímanými přírodními zákony, je absurdní vést vážné debaty o tom, co Bůh je, jak vypadá, jak se projevuje, jinak, než jste pospal, či na základě toho, že se hmatatelný důkaz jeho existence se vědeckými metodami nenašel, popírat automaticky jeho existenci.

PS. Netvrdím, že mám pravdu, ale stejně tak jako nepochybuji o tom , že Temná hmoty je součástí všeho, co se ve vesmíru nachází, jak předpokládají astrofyzikové, nepochybuji, že i Bůh je součástí všeho, co tvoří vesmír. Takhle já Boha vnímám.

Bůh Ježíše Krista není bůh ve světě imanentní, Bůh Ježíše Krista je osoba, na kterou se obracíme "Otče náš"! A pro Jeho poznání nepotřebuji znát současné exaktní objevy. Doba "Boha mezer", jak píše Marek Orko Vácha, je již zjevně za námi.

Jsme schopni definovat, co Bůh není. Opak nelze.

Jinak Marka Orko Váchu považuji v současnosti za jednoho z mystiků naší doby. Jeho knihy jsou skvělé a on umí podat své vidění světa a Boha velmi srozumitelně.

Tobě i Markovi karma.

Dík, Tomáši!