Horník a koronavirus

Na dole Darkov proběhl pozoruhodný experiment, který podstatně mění náš náhled na koronaovirovou infekci. Ve skutečnosti nesledujeme počty nemocných, ale počty imunizovaných!

Od počátku pandemie koronaviru celosvětově sledujeme počty nemocných a jejich přírůstky, počty uzdravených a jejich přírůstky, počty zemřelých a jejich přírůstky, a řadu dalších ukazatelů, z nichž snad nejdůležitější je číslo R, které udává aktuální invazivitu koronaviru do společnosti.

Na vážnost infekce v poslanecké sněmovně upozorňoval Bohuslav Svoboda z ODS již koncem ledna. Odpovědí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bylo, že jsme dobře připraveni. Nebyli jsme! Ochrannými pomůckami jsme zabezpečili policii, hasiče, politiky, ale lékaře a zdravotní sestry jsme zabezpečovali až do poloviny května!

O závažnosti epidemiologické situace fárajících horníků upozornili vládu Piráti již v polovině března, ale nic se nedělo, ač důl Darkov je státní nebo polostátní. Uhlí dostalo přednost před zdravím horníků. Zde nejde jen o selhání státu, ale především o selhání samosprávy, hygienické služby, závodních lékařů, odborů a managementu podniku, kteří mají povinnost dbát o hygienu jednotlivých provozů.

Díky tomuto selhání došlo k masivnímu promoření horníků, kteří ani nezaznamenali, že koronavirovou infekci prodělali. Kašel po vyfárání je pro ně normou pro zaprášení plic a propocení při horečce se skrylo propocením při pracovních teplotách v dolech. A tak horníci možná vnímali jen zvýšenou únavu a sníženou pracovní akceschopnost.

K zavření dolů dochází se značným zpožděním a masivním testováním již nezjišťujeme nemocnost (kterou se snažíme sledovat), ale zjišťujeme prodělaná onemocnění. Testováním tedy vlastně zjišťujeme promořenost společnosti. Nepřesnosti jsou zjevně způsobeny i zmatky v testování pro rozdílnost a účinnost různých testů. Zejména testy z Číny jsou podle dostupných zpráv nepřesné.

Považuji za velmi důležité, že testováním zjišťujeme především promořenost společnosti koronavirem, nikoliv nemocnost! Od počátku pandemie je mezi politiky spor, zda se má bránit průniku infekce do společnosti nebo naopak společnost nechat promořit a umožnit tak vytvoření protilátek proti koronaviru se zvýšením celospolečenské odolnosti.

V Česku převládnul názor, že máme bránit promoření společnosti. To umožnilo zpomalení průniku koronaviru do společnosti, čímž nedošlo k zahlcení zdravotní péče (využití měkterých přístrojů nedosahovalo ani padesáti procent!) a úmrtnost byla velmi nízká. Úmrtnost na koronvirus samotný byla celorepublikově řádově v jednotkách, úmrtnost na jiná onemocnění s doprovodem koronaviru byla podstatně nižší než na úmrtnost při chřipkové epidemii. Za to vděčíme dobré organizaci zdravotní péče.

Došlo k řadě chyb, jejichž hodnocení nechám odborníkům, ale vcelku jsme prvotní nápor nového infekčního agens zvládli velmi dobře. Vládě vytýkám jen dvě věci:  Celoplošné vypínání ekonomiky bez ohledu na skutečný lokální problém, ze kterého se budeme těžko léta vzpamatovávat, a pozdní povinnosti nasazení roušek, jejichž vzájemným použitím podstatně snižujeme dávku virových agens, na které závisí tíže průběhu onemocnění.

Na závěr k promořenosti společnosti. Celosvětově jde o dvě promile, v Česku jde jen o jedno promile. Přesto je číslo R, vycházející z vynikajícího trasovaní hygienické služby a signalizující průnik infekčního agens do společnosti velmi nízké, a je srovnatelné s invazivitou chřipky.

Nestrašme se koronavirem! Urychleně obnovme ekonomiku, zabezpečme staré a nemocné, podle epidemiologické situace nosme roušku a včas si ji nasaďme při nevyhnutelném kontaktu s neukázněným kašlajícím a kýchajícím občanem! Slušný člověk, při nezbytném užším kontaktu, si roušku nasadí sám, když bude cítit počínající respirační onemocnění.

Nedělá mi radost zjištění, že i řešení pandemie je postavené na levicovém spoléhání se na stát a na absenci osobní odpovědnosti občanů! A to i přesto, že v mnohých případech pravicová osobní aktivita občanů zachránila společnost při váhání našich politiků!

Toto je napsáno z pozice klíče zdravotní péče a člověka, jehož oficielní smrtnost je nejvyšší. Proto i nadále nosím v kapse roušku a malou lahvičku s desinfekcí. Pak se nemusím bát žít naplno, protože to je dostatečné zabezpečení proti respiračním infekcím. Chovám se odpovědně, i když mi stát nebude nic nařizovat.